|
|
Respirace půdy smrkového porostu v průběhu čtyř let po aplikaci různých dávek vápnitého dolomitu
Rosíková, J. ; Dařenová, Eva ; Kučera, A.
Studie se zaměřuje na in situ odezvu půdního dýchání při 10 ° C (R10) monokultury smrku norského na aplikaci různých dávek dolomitického vápence (0, 2, 3, 4, 6, 9 a 26 t.ha- 1) po dobu čtyř let. Dýchání půdy bylo měřeno během vegetačních období 2016 - 2019. Kromě toho bylo pH stanoveno v horizontech H a Ah během každé sezóny. Účinek vápnění na dýchání v půdě byl statisticky významný během všech ročních období s výjimkou roku 2017. Největší účinek byl pozorován v první sezóně po vápnění. V květnu 2016 vzrostl R10 na pozemcích s vápnem až o 97% ve srovnání s těmi bez vápna. Půdní dýchání se však přímo úměrně s intenzitou vápnění nezvyšovalo. Zjistili jsme korelaci mezi půdním dýcháním a mikrometeorologickými parametry (teplota a vlhkost), když obě nízkoteplotní vlhkost omezovaly dýchání v půdě. Vzhledem k silné schopnosti pufrovat půdu byl v první studijní sezóně pozorován malý účinek vápnění na kyselost půdy. V následujících sezónách se rozdíly v pH mezi plochami s různou intenzitou vápnění začaly zvyšovat, což však bylo pozorováno pouze v horizontu H. Podstatné zvýšení půdní mikrobiální aktivity doprovázené rychlejším dýcháním po vápnění může vést ke zvýšené hrozbě rychlé mineralizace a ztrátě půdní organické hmoty se všemi jejími negativními dopady\n
|
|
|
Acidifikace českých půd a její nebezpečí
DAŇHELOVÁ, Jitka
Tato práce je zaměřena na nebezpečí acidifikace půd v našich podmínkách a s tím související děje, které se negativně promítají do celého ekosystému i se sociálně-ekonomickými dopady pro celou společnost. Jsou zde popsány příčiny acidifikace, její hlavní projevy a negativní vlivy na půdní prostředí, rostliny a edafon. Půdní reakce hraje důležitou roli a vypovídá o kvalitě půdy dané lokality. Nebezpečí, které sebou acidifikace přináší, nepostihuje pouze zemědělskou oblast, ale je významné rovněž z ekologického hlediska, kdy posuzujeme vliv acidifikace na životní prostředí. Zvýšení půdní kyselosti vede k vyluhování živin, ke zvýšení mobilizace toxických látek, narušení přirozených mikrobiálních procesů v půdě, umocňuje se vliv dalších degradačních procesů a půda mnohdy nenávratně ztrácí své přirozené funkce. Zmíněn je také vliv vápníku na půdu jako takovou i jeho role v příjmu živin rostlinami. Práce se dále zabývá způsobem neutralizace kyselých půd, přičemž nejdůležitější roli v tomto ohledu hraje aplikace vápna na zemědělskou půdu. Vlivem vápnění se mění půdní vlastnosti jako je půdní úrodnost, půdní reakce, dostupnost živin, biologická aktivita a další. Výrazný pokles používání vápenatých materiálů se projevuje od osmdesátých let dvacátého století. V rámci této studie jsou zhodnoceny výsledky agrochemického zkoušení zemědělských půd za uplynulých dvacet let, přičemž z výsledků je patrný stále trvající sestupný trend vývoje pH. Závěrem dochází ke zhodnocení uvedených informací, posouzení vlivů a doporučení nápravných a preventivních opatření.
|
host ::
RSS.